Obecné informace
MonRaS je monitorování radiační situace na území České republiky. Monitorování je zajišťováno především prostřednictvím celostátní Radiační monitorovací sítě. Řízením činnosti sítě je pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (spolu s dalšími subjekty) trvale sleduje radiační situaci v ČR a průběžně hodnotí aktuální ozáření občanů ČR. Podrobné informace o výsledcích monitorování radiační situace na území ČR zveřejňujeme na našich stránkách již několik let. K prezentaci využíváme tzv. systém MonRaS (Monitorování radiační situace). Zveřejňovány jsou zde data pro jednotlivé oblasti ČR včetně zón havarijního plánování. Můžete zde nalézt jak aktuální dávkový příkon (viz položka "Síť včasného zjištění"), tak i výsledky měření vzorků životního prostředí a potravních řetězců, a to včetně obsahu radionuklidů v ovzduší, spadech, jednotlivých druzích potravin, pitné i povrchové vodě nebo krmivech. Dále jsou k dispozici výsledky monitorování radioaktivity v lidském těle, které se prování každoročně na skupině dobrovolníků, odpovědi na časté dotazy, užitečné odkazy, na kterých můžete najít aktuální informace o radiační situaci v různých zemích Evropy, ale i na území Ruska nebo Japonska, a také užitečné odkazy na stránky ČHMÚ s aktuální předpovědí počasí nebo s výsledky celkového chemického a biologického monitorování povrchových vod v ČR.
Z uvedeného je zřejmé, že zveřejňování informací o výsledcích monitorování radiační situace je velmi komplexní a obsáhlé. Pro zájemce o stručnou odpověď na otázku "Je radiační situace na území ČR "normální" nebo vykazuje nějaké odchylky?" tak nemusí být vždy jednoduché nalézt jasnou odpověď.
V uplynulých letech se přitom skutečně opakovaně vyskytly situace, kdy byly v mnoha zemích Evropy a také v ČR zjištěny v ovzduší nepatrně zvýšené hodnoty některých radionuklidů, např. Se-75, I-131 nebo Ru-106. Informace o této skutečnosti byla v některých případech nesprávně interpretována médii, v důsledku čehož vedla k neodůvodněným obavám občanů. Z tohoto důvodu se snaží takovým situacím předcházet a pravidelně zveřejňují stručné a jasné hodnocení aktuální radiační situace na území ČR na našich webových stránkách, a to jednou týdně. Jakékoliv odchylky ihned okomentují a vysvětlí jejich původ, pokud je to možné. V mnoha případech sice nelze jednoznačně vysvětlit původ zvýšených koncentrací radionuklidů v ovzduší, nicméně lze s vysokou přesností vyhodnotit jejich závažnost z hlediska možného ohrožení zdraví a potřeby přijetí ochranných opatření.
Zde odkaz na MonRaS: https://www.sujb.cz/aplikace/monras/
Na vlastním monitorování se v současné době vedle Státního ústavu radiační ochrany (SÚJB) a provozovatelů jaderných elektráren podílí také Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
Data z monitorování slouží pro hodnocení radiační situace, pro potřeby sledování a posuzování stavu ozáření, popř. k rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení ozáření, nastane-li havárie. Ukládání, zpracování a zveřejňování výsledků z Monitorování Radiační Situace je realizováno programovým prostředkem MonRaS zhotoveným na základě zadání prováděného od r. 2008 realizačním týmem SÚJB a dodavatelskými firmami Nuvia, a.s. a ABmerit.
Proč je někde hodnota radiace větší? Co způsobuje odchylky?
Hodnota dávkového příkonu závisí na místě měření – kromě vlivu nadmořské výšky, kde se stoupající výškou roste vliv kosmického záření, jde zejména o horninové složení a charakter terénu (volná či zastavěná plocha). Zvýšené dávkové příkony tedy lze očekávat v místech s vysokým obsahem uranu v podloží, ale překvapivě také ve městech, kde můžete narazit třeba na kamennou dlažbu s vyšším obsahem přírodních radionuklidů. Vliv na radiační situaci mají také meteorologické podmínky.
Vedle přirozeného radiačního pozadí je také nutno uvážit umělé zásahy do terénu – velmi významná je zejména hlubinná těžba, při niž se na povrch dostávají nerosty, tím spíše jde-li o těžbu radioaktivních nerostů (uranu). Vedle rozrušení terénu se mohou v oblastech těžby vyskytovat také pozůstatky z úpravy rudy, které stále obsahují jisté procento radioaktivních nerostů. V těchto místech pak může dávkový příkon vystoupat i na několikanásobek přirozeného radiačního pozadí. Samostatnou kapitolu pak tvoří materiály se zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů, které jsou používány nebo vznikají při průmyslové úpravě či jako vedlejší produkty obohacené radioaktivními prvky, nacházejícími se v životním prostředí (tzv. materiály NORM – Naturally Occurring Radioactive Material – přirozeně se vyskytující radioaktivní látka). Co se týká regulace ozáření z přírodních zdrojů, je to poměrně složitá oblast rozdělena na několik podoblastí. V současné době jsou tzv. expoziční situace rozděleny na tři hlavní oblasti – plánované, existující a nehodové. Každá oblast má své specifické přístupy a je regulována odlišně, což vychází z podstaty těchto expozičních situací. Oblast přírodních zdrojů spadá do expoziční situace plánované nebo existující, a to podle toho, zda se jedná o záměrné využívání radioaktivních nerostů, zpracování materiálů NORM, staré zátěže po činnostech, které nebyly v minulosti regulovány, nebo se jedná o situace, kdy se přírodní radioaktivita vyskytuje na daném místě již v okamžiku, kdy jsme se rozhodli pro její regulaci (typicky radon v domě nebo na pracovišti). Obě oblasti se prolínají a rozhodování o tom, do které oblasti konkrétně daná situace spadá, je možné posoudit pouze na základě vyhodnocení kvalifikovaných měření na daném místě či pracovišti, jejich správné interpretace a vyhodnocení příslušných dávek pracovníků, příp. dalších dotčených osob. Regulace samotná se potom odvíjí od tohoto vyhodnocení a aplikují se buď limity ozáření, nebo je situace nadále jen monitorována, popř. se použijí tzv. referenční úrovně stanovené legislativou. Státní úřad pro jadernou bezpečnost je navíc oprávněn stanovit referenční úrovně pro danou konkrétní situaci tzv. opatřením obecné povahy.
