Tip na tento experiment jsem dostal od Miroslava Vaňka z Instagramu a tímto mu za to děkuji. Budeme k němu potřebovat několik balónků, samozřejmě dozimetr (ideálně který umí měřit všechny tři složky alfa/beta/gamma), nějaký kus hadru co dobře vyrábí na balóncích statický náboj (nějaká umělá chlupanina), trochu času a hlavně! Místnost, ve které by se měl vyskytovat radon.
Postup je jednoduchý, balónky nafoukneme, ideálně je zavěsíme do prostoru těsně nad zem. Na balóncích musíme vytvořit statický náboj, pozor, to je velmi důležité a můj experiment na tomto bodě totálně selhal. Statický náboj je důležitý proto, aby balónek k sobě "přitáhl" produkty přeměny radonu. Ideálně právě zavěsit těsně nad zem tak, aby se nikde ničeho nedotýkaly. Bohužel první ani druhý pokus mi úplně nevyšel - prvně se mi balónky válely na zemi. Po druhé jsem je zavěsil na tyčku, ale po příchodu uklízečky a kontaktu s vysavačem mi balónky statický náboj ztratily.
Každopádně pokud máte tu možnost a povede se vám udržet cca 2-3 dny náboj na balóncích (lze právě dobře vytvořit třením umělé chlupatiny o balónek, pozor, ale pouze v počátku experimentu), tak po uplynutí několika dní opatrně balónky vyfoukněte a proměřte dozimetrem.
Na fotografiích jde vidět, že u balónků je mírný nárůst příkonyu, ale měření bych označil za neprůkazné, jak je vidět na poslední fotografii, v místnosti jsou relativně radiačně "teplé" zdi a to mohlo vytvořit v moment měření i dané peaky (i když pod 0,3 µSv/h na balóncích dozimetr nešel), pozadí se drželo kolem 0,2 - 0,25 µSv/h.
Můj předpoklad o radonu v místnosti byl dán právě kvůli "teplejším" zdem. Měření mohlo také ovllivnit to, že zrovna několik dnů byl v místnosti "frmol", který mohl radon "odfouknout" pryč. Proto to chce nějakou místnost, kde se nebude moc hýbat vzduch.
Pokud se vám experiment povede lépe než mě, prosím pošlete mi video - fotografie a já se s nimi mile rád podělím s našimi fanoušky.
