Všimli jste si, že některá měření se úplně neshodují i když jsou měřené ve stejném radiačním oboru (α, β, γ)? Má to hned několik důvodů. Záleží zejména na velikosti a citlivosti sondy, dále jestli má zařízení kompenzaci energií a také k jakému prvku je zařízení kalibrované. Samotný způsob měření (měření v kontaktní vzdálenosti) také nebude porovnatelný (nerovnosti povrchu, přesná vzdálenost sondy od předmětu apod.), mějte proto na paměti, že měření je jen orientační a nelze jej brát jako přesnou hodnotu.
Proč měření s detektorem GM trubicí a měřením α+β+γ je nejméně relevantní?
Zařízení v principu funguje tak, že detektorem proletí částice ionizujícího záření, tato částice se v elektronice zaznamená (jako jeden tik - count).
Zařízení na bázi geiger-müllerovi trubice ale neumožňuje zjistit, jaký typ částice prošel (neumí zaznamenat její energii). Tudíž každá částice, ať už je v oboru alfa, beta nebo gama je brána jako jeden count (tik).
Vzhledem k tomu, že zařízení je kalibrováno k jednomu vybranému prvku (většinou k Cs-137), nemusí jeho zobrazovaná hodnota sedět k námi měřenému předmětu, který má úplně jinou skladbu ionizujícího záření.
Proto toto měření nelze brát úplně jako relevantní (v extrémních případech se může rozcházet i o stovky procent).
Co znamenají naměřené hodnoty a proč nemusí být přesné?
Naměřené hodnoty v kontaktní vzdálenosti na předmětu mohou mít velké odchylky kvůli měření s přístroji bez energetické kompenzace.
Klasické geiger countery bez energetické kompenzace jsou citlivé na různé typy ionizujícího záření, ale nemohou rozlišovat mezi různými energiemi záření. To znamená, že při měření různých druhů záření v různých energetických úrovních mohou poskytovat nepřesné výsledky.
Na druhé straně scintilační detektory s energetickou kompenzací jsou citlivé na různé typy ionizujícího záření a umožňují rozlišovat mezi různými energiemi záření. To umožňuje poskytovat přesnější výsledky měření, zejména při práci s vysoce energetickými zářeními.
Energetická kompenzace scintilačních detektorů je dosažena pomocí materiálů s různou hustotou, které jsou umístěny v detekčním materiálu. Tyto materiály pomáhají kompenzovat rozdíly v absorpci záření v závislosti na jeho energii, což umožňuje scintilačním detektorům poskytovat přesnější měření.
V obecnosti lze tedy říci, že scintilační detektory s energetickou kompenzací jsou přesnější než klasické geiger countery bez energetické kompenzace, zejména při práci s vysoce energetickými zářeními.
Energetická kompenzace scintilačních detektorů je dosažena pomocí materiálů s různou hustotou, které jsou umístěny v detekčním materiálu. Tyto materiály pomáhají kompenzovat rozdíly v absorpci záření v závislosti na jeho energii, což umožňuje scintilačním detektorům poskytovat přesnější měření.
Další odchylky v měření mohou být způsobené metodou měření. Přiložení přístroje na zářič není relevantní metodou pro přesné měření, proto tento způsob měření nemusí reflektovat skutečný dávkový příkon.
Vyjma některých CT, RTG, výzkumných laboratoří nebo případných reaktorů není na území ČR radioaktivní místo, které by i byť krátkodobě ohrožovalo zdravotní stav návštěvníků!
V případě muzejních expozic vzorků a návštěv muzea nehrozí riziko žádné! I v případě vyšších příkonů určitých minerálů nedostanete za dobu prohlídky žádnou významnou dávku (max. jednotky μSv pokud se budete kochat opravdu hoóodně dlouhou dobu, srovnatelné s jednou cestou letadlem ve výšce kolem 10 km, nebo malý rentgen zubu)
Pro srovnání uvádíme několik bodů: - Průměrný dávkový e. příkon je v ČR mezi 0,1 - 0,2 μSv/h (ale 0,3 - 0,4 μSv/h nejsou výjimkou) - Mez pro trvalý pobyt daný IAEA (International atomic energy agency - Mezinárodní agenturou pro atomovou energii) je 1 μSv/h - Prokazatelný důkaz o zdravotním dopadu radiace na lidském těle je po obdržení dávky 100 000 μSv za krátký časový úsek (v řádu dnů až týdnů), kdy se uvádí míra rizika rakoviny v cca 5% případů - Denně obdržíte 2 - 8 μSv v závislosti na prostředí ve kterém žijete - 49% denní dávky obržíte díky radonu - Pokud sníte banán, dostanete kolem 0,1 μSv/h navíc díky K-40, přírodnímu draslíku
Radioaktivní místa lze nalézt i tam, kde byste je nečekali! A proto jsme tady my, abychom vám o tom dali vědět!
Děláme občanská měření a prezentaci zajímavých míst s potenciálně zvýšenou radioaktivitou. Vše co změříme, zanášíme do mapy. Většinou přikládáme fotografie, které vám umožní přímo vidět místo, kde jsme měřili a nově i základní spektrometrie.
Na mapě jsou měřená místa znázorněna barevnými body. Barva bodu odpovídá naměřené hodnotě (stupnici naleznete vlevo na mapě). Na tyto body můžete kliknout. Po kliknutí na bod se otevře informační okénko, kde najdete veškeré informace o měření. Součástí je také odkaz na detail oblasti, kde je celkový přehled o okolí tohoto místa. Rádius okolí si můžete libovolně změnit, a současně měnit i pozici na mapě.
Návštěvou webu souhlasíte a berete na vědomí:
Pokud se rozhodnete díky našim informacím navštívit místa s vyšší radioaktivitou, činíte tak na vlastní nebezpečí a jste si vědomi biologických účinků a důsledků radiace. Pokud spíše tápete, doporučujeme tato místa raději fyzicky nevyhledávat.
Žhavá místa nenesou žádnou zodpovědnost za případné újmy na zdraví v důsledku návštěvy těchto míst.
Žhavá místa nenesou žádnou zodpovědnost za případnou špatnou interpretaci našich dat třetí stranou.
Žhavá místa nenesou žádnou zodpovědnost za případnou majetkovou ani finanční újmu v důsledku zde interpretovaných dat.
Zároveň věnujte pozornost poznámce: Vyjma některých aktivnějších kamenů, RTG, výzkumných laboratoří nebo případných reaktorů není na území ČR radioaktivní místo, které by i krátkodobě ohrožovalo zdravotní stav návštěvníků!
Ještě opruz, ale musí být. Souhlas ohledně zpracování Vašich údajů
Na naší webové stránce využíváme různé technologie, abychom Vám mohli poskytnout optimální zážitek. K nim patří zpracování údajů, které jsou technicky nutné k prezentaci webových stránek a jejich funkcionalit, rovněž další technologie, které jsou využívány k pohodlnému nastavení webových stránek.
Ne 